Jak to všechno začalo a co chceme vylézt :o)...
300 cest za 60 dnů
Tři sta
cest za šedesát dní....aneb lezecká jízda po Evropě. Jak to všechno začalo?
Letos v
létě jsme chtěli, stejně jako loni, na Kavkaz. Máme tam vyhlédnutou jednu cestu
na Nakra -Tau, do které jsme se minulý rok nakonec nedostali. Začali jsme
plánovat - jet se mělo opět vlakem, ale co s holkama? Přece je zas nenecháme
doma. Tak jsme začali plánovat akci pro více lidí a nakonec nás bylo sedm, kteří
se chtěli vydat v létě do Ruska. Jenže...., s lezením v horách kromě mne a
Jiřího zkušenosti nikdo neměl, a tak nám bylo jasný, že když v tomhle složení
vyjedeme, budeme mít na starosti pět lidí, kteří ani nevědí jak se navázat na
ledovci. Z čehož plynulo, že si to užijou všichni kromě nás dvou.
Takže na konec, tak trochu sobecky jsme celou plánovanou akci
zrušili a přišli za holkama s nápadem narvat Fiestu až po strop věcmi a vyrazit
po skalkařských oblastech Evropy, a aby to zkously, malovali jsme jim všechno to
koupání v moři, exotická místa a spoustu dalších nesmyslů, které by je mohly pro
tento nápad nadchnout.
Byly pro. Dokonce je to zaujalo víc, než cesta vlakem na Kavkaz.
Zbývala jedna nepříjemná povinnost, a to říct zbývajícím účastníkům, že se Rusko
nekoná a proč. Dopadlo to dobře a snad jsme je ani moc nenasrali. Nic už
nestálo v cestě, a tak jsme se mohli ponořit do snění a plánování o našem letním
dobrodružství. Které státy navštívit, které už ne, kde lézt, kde ne, kde na to
vezmeme prachy, atd. Ale hlavně - jaký tomu dát smysl - tak se zrodil nápad 300
cest vylezených během dvou měsíců.
Řeknete si možná, co na tom. Asi nic, ale ruku na srdce....kolik
cest máte letos na skalách vy? Neklademe si za cíl žádné obtížnosti nebo
vylezené metry, prostě jedeme poznávat oblasti Evropy a něco o tom napsat pro
ostatní.
Už když jsme si s Jirkou prvně sedli u piva a začali si psát
oblasti, kde se chceme stavit, zjistili jsme, že je ten plán naprosto šílený a
že bychom na to potřebovali alespoň dva roky, ale bez problémů i víc. Vždyť
kolik oblastí je jen u nás? Míst zapadlých v lesích a v údolích neznámých
potoků, míst menšího než malého významu, kde pár opravdových nadšenců dělá
cesty, které možná už nikdo jiný nepoleze... No, závěr byl ten, že by se dalo
celé ty dva měsíce klidně lézt jenom ve Francii, ale taky jenom v Německu,
Itálii (nebo jen u nás doma (a třeba jenom na písku)) a pořád bychom nezlezli
ani prd z toho, co se dá.
Ale
zkusit se to musí.
A teď
oblasti, které jsme
zahrnuli do našeho plánu.
Německo
- Frankenjura,
Francie - Ardeche, Calanques, Verdon
Italie
- Finale, Arco
Rakousko – Kampermauer, Berchtesgádenské Alpy
Slovensko - Sulov,
O projektu 300 cest za 60 dnů
